Třpytný dvůr

Je 4:25 ráno a já zavírám knížku s naplněním veškerých očekávání, které jsem ke knize měla.

Richelle Mead je jedna z mých nejvíce obíbených spisovatelek, takže na novinku Třpytný dvůr jsem se těšila pomalu více jak na Vánoce, samozřejmě to trvalo, než jsem si na knihu udělala čas. Kniha je jako vždy čtivá a vtáhne vás okamžitě do děje, který byl krásný a vzbouzel v člověku mnohé emoce.

Až do konečních kapitol jsem si kladla jednu jedinou otázku: Jaké je sakra její jméno?

Upřímně jsem z toho šílela.

Začátek byl sice poměrně slabší jak konec, který jako vždy nabral grády a nenechal vás jít spát (jsem momentálně živým důkazem).

Samozřejmě byla kniha ukončena krásným happyendem, ale stále s počtem neprozrazených tajemství. Další kniha bude o Miře (vyjde na konci příštího roku) a upřímně se na to těším. Třetí díl předpokládám bude o Tamsin, jejíž příběh bych též ráda znala. A také doufám, že spisovatelka dodrží tradičních 6 dílů série, ve kterých se ještě několikrát setkáme s Elizabeth/Adelaide a Cederikem, neboť tento pár jsem si naprosto zamilovala.